Bruce Nolan je ukázkový smolař - do práce vždycky dorazí pozdě, je odsouzen k natáčení kýčovitých reportáží, zatímco ostatní reportéři vždycky čapnou ten nejlepší materiál a když už Bruce náhodou omylem šlápne do louže, je alespoň metr hluboká. Naštěstí se dá vždycky všechno na někoho svést a zatrpklý Bruce si vybral cíl největší, samotného Boha. Když ho v práci už poněkolikáté přeskočí na cestě k povýšení tzv. "vychcanější" kolega, rupne Bruceovi v bedně a všem od podlahy řekne, co si o tom myslí. Televizním divákům, kolegům i "tomu nahoře". Taková dávka sarkasmů, které vyplují z Nolanových úst během necelé minuty, nemůže nechat nikoho chladným a tak Bruce dostane v práci padáka, aby mohl nastoupit do mnohem náročnějšího povolání. Bůh (Morgan Freeman) ho pozve na kafe (kdybyste mu chtěli zavolat, zkuste 555-0123) a nabídne mu něco, co se neodmítá. Bruce bude moci být pánem svého osudu, vlastně bude pánem osudů nás všech. Bůh mu na chvilku svěří všechnu svou moc a... odjede konečně na dovolenou (pokud byste mu snad nevěřili, nezkoušejte s ním hrát "kolik prstů mám za zády?", mohlo by to vyústit ve vážnou genetickou dysfunkci ;).

Bruce mu samozřejmě nevěří ani slovo a sedm prstů na jedné ruce bere jako povedený kouzelnický trik, ale chůze po vodě, rozestoupení rajčatové polévky nebo vykouzlení supermoderního sporťáku holýma rukama, to už zavání jistými schopnostmi. Bůh dá Bruceovi poslední instrukce a odfrčí si odpočinout. Však on to tu ten človíček nějak zvládne...

Jim Carrey je zpátky. V lepší formě než kdy dřív, herecky zocelený díky "serióznějším" projektům (Man on the Moon, Majestic) se vrací do žánru komedie, aniž by se potřeboval chytat fekálních berliček nebo přebytečného pitvoření. Jeho Bruce Nolan může zatrpklostí soupeřit s Melvinem Udallem Jacka Nicholsona, ale narozdíl od něj je ve svých sarkasmech takřka nezastavitelný. Hláška stíhá hlášku a Carrey elegantně krade půdu pod nohama svým hereckým kolegům (hlavně Jennifer Aniston, která v pozici Bruceovy přítelkyně stihá jen překvapeně zírat). Verbální kreace navíc dokonale nahrávají vizuálním gagům a tak se celá první půle nese ve znamení třeskuté Carreyho improvizace a dobře napsaných vtipů, které si střílí nejen z boha a náboženství obecně, ale i z jiných filmů (Titanik, filmy Clinta Eastwooda). Bruce rychle přijde na to, jak boží sílu využít - začne dělat reportáže na vlastní pěst a co čert nechtěl, je u všeho vždycky první. Zásah gigantického meteoru, nalezení těla Jimmyho Hoffy, "náhody" díky nimž se Bruce rychle dostane na vrchol žebříčku sledovanosti. Nové schopnosti se mu budou hodit i při vylepšování skomírajícího vztahu s Grace (Aniston) a nakonec snad i toho psa donutí, aby mu pravidelně neočůrával zánovní křeslo. Bůh musí také denně vyslechnout tisíce modliteb. Bruce tuhle povinnost vyřeší digitalizací a hromadným rozesíláním "božských" mailů. Svět i náboženství jak ho známe pomalu spějí do záhuby, ale Bruce si užívá nejlepší dny svého života. Jak dlouho mu to asi vydrží?

Na tuhle otázku film odpovídá ve chvíli, kdy se stopáž překulí do druhé poloviny a Bruce obdařený božími schopnostmi dosáhne pocitu dokonalého štěstí. Bohužel, bude ho sdílet sám... Kdyby radši poslouchal Boha, když mu v instruktážním proslovu připomínal, že lidskou duši nelze změnit. Bruce byl natolik zaneprázdněn budováním kariéry, že úplně zapomněl na svojí Grace. Poslední kapka v poháru trpělivosti přetekla a Grace nechává Bruce napospas osudu. K čertu s boží silou, lásku může Bruce získat zpět pouze díky své lidskosti. Tady přehazuje režisér Tom Shadyac výhybku a zatímco dosud Carreyho kočíroval v duchu Ace Ventury, teď to spíš začíná připomínat závěrečné dějství Lháře, lháře (oba filmy natočil právě Shadyac). Začínají se objevovat první slabiny, protože Shadyac má nos na dobré vtipy (a ty slabší oddře zelenáč ze Saturday Night Live, Steven Carell jako Nolanův kolega ze zpráv, Evan Baxter), ale když přijde na hrdinovo sebepokání, začne scénář trochu drhnout. Nejde ani tak o "božská znamení", kterými je Grace nepřímo nucena, aby se vrátila k Brucovi. Všechno na co Bruce během své boží služby zapomněl se náhle obrátí proti němu, popadnou ho superhrdinské komplexy, vytře s pravým a jediným Bohem podlahu (tohle je trochu dvojsmyslné, ale není v tom nic víc než běžná uklízecí povinnost ;) a začne pomáhat lidem postaru (tj. rukama), aby mohl ve finále získat srdce své Grace a odčinit tak všechny hříchy, které během relativně krátké stopáže napáchal.

Autor: Václav Rybář